Warning: "continue" targeting switch is equivalent to "break". Did you mean to use "continue 2"? in /mnt/web-data2/veterinalibcice_cz/public_html/www/templates/punka3/functions.php on line 202

Červíci

aneb odčervování psů a koček

 

Střevní paraziti se u psů a koček vyskytují poměrně často, nezávisle na věku, nebo pohlaví zvířete. Majitelé si často ani nevšimnou, že jejich miláček nějaké parazity má.

 

Mnoho vnitřních parazitů je přenosných ze zvířete na člověka a proto pravidelným odčervením nechráníme jenom psa nebo kočičku, ale chráníme tím hlavně sebe a zejména děti. Podle odborných údajů, není pravidelně odčervováno až 60% psů a koček. Zvíře, které má v sobě parazity, infikuje své okolí hlavně výkaly, kterými se vylučují vajíčka nebo vývojová stádia parazitů. Nejčastěji bývají nakažena místa s vyšší koncentrací zvířat na menším prostoru. Tady dokážou vajíčka přežívat a čekat dlouhou dobu. Ve vlhkém a vhodném prostředí je to minimálně 6 měsíců až 3roky. Nejčastější vnitřní parazité jsou červi. Ty rozlišujeme na oblé – škrkavky a na ploché – tasemnice.

 

Škrkavky – jsou červi dorůstající 6-15cm, kteří žijí v tenkém střevě. Mechanicky poškozují střevní sliznici a tkáně, kterými cestují po celém těle a přenášejí sebou i nejrůznější mikroorganismy. Samičky těchto potvůrek produkují až několik set tisíc vajíček denně.  Ta jsou velmi odolná a dlouho infekce schopná. Pes nebo kočka se nejčastěji nakazí spolknutím vajíček škrkavek, ze kterých se ve střevě vylíhnou larvy. Ty se provrtají přes stěnu střeva do krve a tou se dostávají do jater, do srdíčka a do plic, kde dráždí průdušky a vykašláním se dostanou do úst. Po spolknutí se opět dostávají do střeva, kde dospívají a rozmnožují se. Často se ale stává, že zabloudí do nejrůznějších částí těla, kde uvíznou a zapouzdří se. U samic zůstávají v spící formě až do její gravidity. V ten okamžik se škrkavky probudí a začnou migrovat přes placentu do vyvíjejících se štěňátek. I po porodu se mohou do štěňátek dostat skrze mateřské mléko. Koťátka se naopak mohou nakazit pouze skrze mateřské mléko. Zvířata nakažená škrkavkami zaostávají v růstu, mají nafouklá bříška, matnou srst, ztrácejí na hmotnosti a mohou pokašlávat. Nejtěžší projevy jsou u citlivých mláďat, protože  ve  velkém množství jim škrkavky dokážou ucpat střeva. Kromě toho, produkují při trávení toxiny, které mohou vyvolat křeče až ochrnutí, někdy až úhyn.

 

Místem působnosti tasemnic  je tenké střevo, kde se do těla vstřebává nejvíc živin pro vývoj a chod celého organizmu.  Pes se nejčastěji nakazí pozřením blech, které jsou mezihostitelé tasemnic. Kočky se navíc nakazí konzumací vnitřností hlodavců. Tímto způsobem se tasemnice dostanou do střeva, kde dospívají a rozmnožují se. Tasemnice bývají dlouhé někdy i několik metrů a jsou článkované. Poslední články jsou největší a obsahují obrovské množství vajíček, která se samovolně uvolňují jako bílo-růžová semínka okurek, nalepená na stolici zvířat. Někdy se dokonce i samovolně hýbou, a tím dráždí řitní otvor a zvíře si pak tře zadek o zem, nebo o různé předměty.

 

Jak se proti těmto parazitům bránit?

 

Nejlepší je prevence. Všechny běžně dostupné přípravky proti parazitům jsou účinné hlavně ve střevě. Většinou špatně fungují na migrující a prakticky vůbec nefungují na spící stadia v orgánech. Feny a kočky odčervujeme v době krytí. Štěňátka a koťátka od 2týdnů věku a pak ve čtrnáctidenních intervalech do 3 měsíců věku, a pak jednou za měsíc do půl roku života. Dospělá zvířata by se měla odčervovat  přibližně každé  2-3měsíce.

 

 

 

Škrkavky a tasemnice způsobují takzvané zoonózy. To jsou nemoci přenosné ze zvířat na člověka, které způsobují závažná onemocnění, která se u člověka neléčí tak snadno, jako u zvířat. Nákaza číhá hlavně při nedodržování hygienických zásad. Při hraní, objímaní a hlazení infikovaného zvířete dochází k přenosu přímým kontaktem, protože pejskové se často vyválí ve výkalech. Vajíčka parazitů pak usychají na srsti, kde dlouhou dobu vyčkávají na svého hostitele. Nejčastěji se při hře na pískovišti nakazí děti. Dospělí se také mohou nakazit konzumací nedostatečně zpracovaného masa. U malých dětí je nejčastější orgánová forma, ale u dětí nad 5let, nebo u dospělých migrují larvy škrkavek do očí nebo do mozku, kde způsobují velmi vážná onemocnění.

 

Závěrem lze říct: nepodceňujme odčervování, protože tím nechráníme jenom naše miláčky, ale i zdraví naše a celé naší rodiny. Pokud ve výkalech červy nevidíme, nebo když náš miláček zadečkem "nesáňkuje" po zemi, neznamená to, že červíky nemá. Naopak, když už je uvidíte, je to pohroma nejenom pro vás,ale i pro vaše okolí, protože máte vajíčky zamořený nejenom dvůr, ale i celé okolí a to často i na několik let.

 

                                                                                                             MVDr. Julius Punka

 

 

 

Červíci, aneb odčervování psů a koček

Střevní paraziti se u psů a koček vyskytují poměrně často, nezávisle na věku, nebo pohlaví zvířete. Majitelé si často ani nevšimnou, že jejich miláček nějaké parazity má.

Mnoho vnitřních parazitů je přenosných ze zvířete na člověka a proto pravidelným odčervením nechráníme jenom psa nebo kočičku, ale chráníme tím hlavně sebe a zejména děti. Podle odborných údajů, není pravidelně odčervováno až 60% psů a koček. Zvíře, které má v sobě parazity, infikuje své okolí hlavně výkaly, kterými se vylučují vajíčka nebo vývojová stádia parazitů. Nejčastěji bývají nakažena místa s vyšší koncentrací zvířat na menším prostoru. Tady dokážou vajíčka přežívat a čekat dlouhou dobu. Ve vlhkém a vhodném prostředí je to minimálně 6 měsíců až 3roky. Nejčastější vnitřní parazité jsou červi. Ty rozlišujeme na oblé – škrkavky a na ploché – tasemnice.

Škrkavky – jsou červi dorůstající 6-15cm, kteří žijí v tenkém střevě. Mechanicky poškozují střevní sliznici a tkáně, kterými cestují po celém těle a přenášejí sebou i nejrůznější mikroorganismy. Samičky těchto potvůrek produkují až několik set tisíc vajíček denně.  Ta jsou velmi odolná a dlouho infekce schopná. Pes nebo kočka se nejčastěji nakazí spolknutím vajíček škrkavek, ze kterých se ve střevě vylíhnou larvy. Ty se provrtají přes stěnu střeva do krve a tou se dostávají do jater, do srdíčka a do plic, kde dráždí průdušky a vykašláním se dostanou do úst. Po spolknutí se opět dostávají do střeva, kde dospívají a rozmnožují se. Často se ale stává, že zabloudí do nejrůznějších částí těla, kde uvíznou a zapouzdří se. U samic zůstávají v spící formě až do její gravidity. V ten okamžik se škrkavky probudí a začnou migrovat přes placentu do vyvíjejících se štěňátek. I po porodu se mohou do štěňátek dostat skrze mateřské mléko. Koťátka se naopak mohou nakazit pouze skrze mateřské mléko. Zvířata nakažená škrkavkami zaostávají v růstu, mají nafouklá bříška, matnou srst, ztrácejí na hmotnosti a mohou pokašlávat. Nejtěžší projevy jsou u citlivých mláďat, protože  ve  velkém množství jim škrkavky dokážou ucpat střeva. Kromě toho, produkují při trávení toxiny, které mohou vyvolat křeče až ochrnutí, někdy až úhyn.

Místem působnosti tasemnic  je tenké střevo, kde se do těla vstřebává nejvíc živin pro vývoj a chod celého organizmu.  Pes se nejčastěji nakazí pozřením blech, které jsou mezihostitelé tasemnic. Kočky se navíc nakazí konzumací vnitřností hlodavců. Tímto způsobem se tasemnice dostanou do střeva, kde dospívají a rozmnožují se. Tasemnice bývají dlouhé někdy i několik metrů a jsou článkované. Poslední články jsou největší a obsahují obrovské množství vajíček, která se samovolně uvolňují jako bílo-růžová semínka okurek, nalepená na stolici zvířat. Někdy se dokonce i samovolně hýbou, a tím dráždí řitní otvor a zvíře si pak tře zadek o zem, nebo o různé předměty.

Jak se proti těmto parazitům bránit?

Nejlepší je prevence. Všechny běžně dostupné přípravky proti parazitům jsou účinné hlavně ve střevě. Většinou špatně fungují na migrující a prakticky vůbec nefungují na spící stadia v orgánech. Feny a kočky odčervujeme v době krytí. Štěňátka a koťátka od 2týdnů věku a pak ve čtrnáctidenních intervalech do 3 měsíců věku, a pak jednou za měsíc do půl roku života. Dospělá zvířata by se měla odčervovat  přibližně každé  2-3měsíce.

 

Škrkavky a tasemnice způsobují takzvané zoonózy. To jsou nemoci přenosné ze zvířat na člověka, které způsobují závažná onemocnění, která se u člověka neléčí tak snadno, jako u zvířat. Nákaza číhá hlavně při nedodržování hygienických zásad. Při hraní, objímaní a hlazení infikovaného zvířete dochází k přenosu přímým kontaktem, protože pejskové se často vyválí ve výkalech. Vajíčka parazitů pak usychají na srsti, kde dlouhou dobu vyčkávají na svého hostitele. Nejčastěji se při hře na pískovišti nakazí děti. Dospělí se také mohou nakazit konzumací nedostatečně zpracovaného masa. U malých dětí je nejčastější orgánová forma, ale u dětí nad 5let, nebo u dospělých migrují larvy škrkavek do očí nebo do mozku, kde způsobují velmi vážná onemocnění.

Závěrem lze říct: nepodceňujme odčervování, protože tím nechráníme jenom naše miláčky, ale i zdraví naše a celé naší rodiny. Pokud ve výkalech červy nevidíme, nebo když náš miláček zadečkem "nesáňkuje" po zemi, neznamená to, že červíky nemá. Naopak, když už je uvidíte, je to pohroma nejenom pro vás, ale i pro vaše okolí, protože máte vajíčky zamořený nejenom dvůr, ale i celé okolí a to často i na několik let.

                                                                                                             MVDr. Julius Punka